Zápisky Františkovy

Zpátky doma

Po 14 dnech jsme se vrátili zpátky domů. To byla paráda – hned jak jsme přijeli, tak jsem prolítnul celý byt a zkontroloval, jestli mi nezmizely nějaké hračičky. V následujících dnech byl u nás byl pěkný frmol.

V úterý se na nás přijel podívat kamarád Matěj s maminkou Blankou.

Půjčil jsem mu úplně v pohodě svoje hračky, některé jsem mu dokonce strkal do pusy, aby si je taky ochutnal. Akorát jeho dudlíček jsem mu chtěl zabavit, a to jsem měl v pusince svůj.

Rodičové mi pořídili podobnou houpačku, jakou mám ve Vidnavě, protože houpací pytlík se mi zas tak nelíbil.

Nejdřív jsem taťkovi pomohl s montáží, a pak…

… už jsem se jen nechal od mamky a taťky houpat.

Otestoval jsem také nové botičky, moje první zelenáčky jsem už skoro prodřel a navíc mi byly malé. Už se také s mamkou neperu, když mi je chce navléknout, ale většinou si je sám i přinesu když chci jít ven.

Tady jsem mamče musel poradit, která bota patří na kterou nožku – jako by to dělala poprvé.

V sobotu jsme testovali botky na procházce za zvířátky z bohnické farmy.

Léto v Letohradě a Vidnavě a můj první krok

Na začátku srpna se mi zas zastesklo po mých drahých babinkách, dedečkách, travičce, čerstvém vzdoušku, a tak jsem se s mamkou a taťkou vypravil do Letohradu, a pak jsme pokračovali po pár dnech do Vidnavy. Celkem jsme výletovali 14 dní a užili si všichni spoustu legrace.

U babičky v Letohradě jsem pracoval na své fyzičce, jezdil sklízet dobrůtky na zahrádku a taky podnikl výlet k dědečkovi a babičce do Dobrouče (mám totiž více babiček, než ostatní děti, což taky znamená více hračiček :o)))

U babinky letohradské jsem v kuchyni posiloval bicáky s pružinkou, a taky udělal…

…můj první samostatný krok!!!! Nejdřív jsem potrénoval rovnováhu při otvírání a zavírání dvířek od skříněk (má oblíbená činnost) a pak jsem se nechal nalákat mamkou, a pak taky babičkou, abych k nim přišel sám. Nadšení mi však dlouho nevydrželo – asi po 10 minutách jsem při výpravě do kuchyně spadl na nos a následujících 14 dní jsem se chtěl jen vodit za ruku (nejlépe obě).

Děda Dobroučský sice nebyl zrovna doma, ale to mi zas tak nevadilo, alespoň jsem mohl otestovat schody do prvního patra, chlupaté  křeslo a některé dědečkovy hračičky (má jich snad více než já).

V neděli odpoledne jsme přejeli z Letohradu do Vidnavy autem, kde jsem pak hned jak jsem mohl drandil s traktůrkem po dvorku u babičky.

Protože jsem fakt rychlej, tak na mě pro jistotu dohlížel dědeček i Elinka.

Tak jsem hned musel vyzkoušet, jestli jde Elinka přejet traktůrkem – nejde, pořád uskakuje :o((

Nezapoměl jsem ani na pradědečka a prababičku v Kraši. Mají také senzační dvoreček, moc pěkné schůdky a plný obývák zajímavých věcí, které jsem chtěl prozkoumat.

V Kraši bylo pěkné počasí a všichni jsme byli venku na dvorečku – tedy já jen chvilku, a pak jsem si užíval lezení po schůdcích do domu a zase zpátky.

U babičky vidnavské jsem zas ve volných chvílích krámoval její šuplíky se šitím. Můj nejoblíbenější šuplík byl plný šňůrinek. Skoro všechny jsem si je vyndal a hezky se do nich omotal.

Říkal jsem si, že když zavřu oči, tak mě snad taťka neuvidí – no určitě, já ho taky přeci nevidím.

Když to nevyšlo, pokoušel jsem se zničit důkazy mého rabování – zkusil jsem šňůrky spapat.

Babince vůbec nevadilo, že všude dělám pěkný binec a moc ráda mě chovala a muchlovala.

 Tady pozorujeme mamču, jak mi dělá nějakou dobrotu, už se moc těším, jak si dám do nosu:o)

Prababička s pradědečkem slavili velikánské výročí – od jejich svatby už uplynulo 60 let. Mamka s ostatními pro ně vymyslela básničku a já jí při tom pomáhal.

Co mamča vymyslela, hned jsem zapisoval na papírek na stole. Já sám jsem pak pro praprarodiče nakreslil krásné přání voskovkama – taťka ho bohužel nevyfotil

Pilně jsem také trénoval houpání až jsme s mamkou zvádli i krmení (mamka mi přišla trošku propadlá, tak jsem se s ní podělil o sváču)

Prababička krašská se se mnou na oslavě chtěla taky muchlovat. Ale já byl trošku rozespalej, tak jsem si nebyl jistej, jestli se mi taky chce.

Jeden den se také konečně ukázalo pořádné sluníčko, a tak mi rodičové dali na balkón vaničku na cákání. Abych se nespálil, vyfasoval jsem kloboučak a celého mě namazali nějakým speciálním mazáním.

Vanička mi však nestačila – pořád jsem lezl dovnitř a ven a také přes schodek do pokoje a zpátky na balkon.

Taky jsem si hrál s vláčkem po taťkovi – to je divné vydržel 30 let a po 10 minutách mého hraní mu upadlo kolečko.

Když mě hračky omrzeli, dělali jsme s taťkou berany, berany duc – já to samozřjmě vyhrál, protože mám tvrdší hlavičku (pořád ji někde otloukám).

Mám rád všechna zvířátka – i ta dřevěná – tady jsem se houpal na kačence po taťkovi.

Nezanedbával jsem ani baštění – zeleninka, masíčko a hlavně..... 

můj oblíbený jogurtek s kravičkou, …

.....co táááákhle bučí.

Budíček tiktak pak odměřoval čas, který nám zbýval do návratu domů do Prahy.

Strejda na návštěvě

Minulý víkend se na nás přijel podívat taťkův bratr – můj strejda. 

Hned v neděli jsme spolu s ním a s taťkou vyrazili do botanické zahrady.

Cestou, abych se naladil na kytičky jsem užmoulal jeden trojlístek.

Odpoledne jsme se pak všichni šli podívat na farmu.

Díky tomu, že nás strejda fotil, máme zase pár společných fotek, kde je i mamka i taťka.

Před návratem domů. jsme se ještě zastavili na pískovišti – strejda mi tu pomáhá budovat hrad s pořádným příkopem.

Jo abych nezpoměl, strejda s sebou přivezl foťák s vypouklým sklem – lezly z toho docela srandovní fotky.

Tak konečně fotka, kde jsme úplně všichni – ty nohy dole jsou strejdovy.

A ještě jednou s taťkou.

Moje nové kulišárny

Jsem čím dál šikovnější a stále rodiče překvapuji novými a novými kousky. Někdy mají vlekou radost, někdy trošku menší (když třeba otrhávám kytičkám lístečky).

Večerní čvachtání si užívám s taťkou. Tady právě zkouší jaký mám balanc.

Bál jsem se i usmát, aby se mi kulička neodkulila.

Stejně jako moji rodičové jsem velkým milovníkem čaje. Na pitíčko mám sice nejraději vodu, ale na hraní je čaj moc bezva – vždycky ho hezky vyndám z krabičky a pak vyndávám čajové sáčky z těch malinkých pytlíků.

Už jsem přišel na to, jak se odrážet na mém autíčku, ale řízení musím ještě vypilovat. Většinou kousek popojedu, pak narazím a mamka s taťkou mě musí zachraňovat.

Při hraní se svými zvířátky jsem dělal čápa a ulovil jsem si žabičku.

S mamkou děláme ťapy ťapy, ale jen kousek, než mamce úplně sundám tepláky.

Zkusil jsem párkrát nočník, ale nějak mě to moc nezaujalo. Abych hned neutekl, rodičové mi pustili v televizi pohádku. Já jsem chvíli poseděl, ale loužičku jsem pak udělal kousek vedle.

Moc rád někam šplhám. Protože mi rodičové zakázali lézt na obývákovou stěnu, tak jsem si vylezl alespoň na mou plechovku.

Novinky v bytě

Mamka s taťkou stále myslí na moje blaho, a tak mi pořizují nové zábavičky a hračičky, abych se nenudil.

Před 14 dny jsem dostal houpačku, tunel, stan a pěknou dečku. Taťka si pak ještě musel pořídit pořádnou vrtačku, aby ji mohl přidělat na strop – takže jsme měli radost oba.

V houpačce se můžu houpat s mamkou, s taťkou nebo sám. Dečku mám sice do postýlky na spinkání, ale dá se s ní hrát i na schovávanou. Do stanu se vejdu i se svým autíčkem a občas tam chodíme s mamčou odpočívat. No a tunýlek, ten si užívám nejvíc sám, protože mamka s taťkou se do něj nevejdou :o)